Definice hmotnosti

        Hmotnost je základní fyzikální veličina v soustavě SI jednotek, která charakterizuje základní vlastnost všech hmotných objektů, která se ve fyzikálních jevech projevuje setrvačností a vzájemným přitahováním hmotných objektů. Jednotkou hmotnosti je kilogram (kg). Hmotnost je základní jednotka soustavy SI a podle normy ISO je kilogram hmotnost mezinárodního prototypu kilogramu, který je uložen v Mezinárodním úřadu pro míry a váhy v Sévres u Paříže (definice pochází z roku 1901). Prototyp vyrobila firma C. Longue v Paříži ze slitiny platiny a iridia (9:1). Druhá definice vychází z faktu, že kilogram je hmotnost 1 dm³ destilované vody při teplotě 20° C a normálním tlaku 1,013 25 .10⁵ Pa. Popis českého státního etalonu hmotnosti naleznete ZDE.

        Hmotnost je možno definovat silovými účinky vzájemného gravitačního působení objektů. Rozlišujeme klidovou hmotnost m₀ a pohybovou hmotnost m, mezi nimiž platí vztah

kde   v – rychlost tělesa,
         c – rychlost světla.

 Měření hmotnosti se nazývá vážení. Zařízení určené ke zjišťování hmotnosti těles nebo látek se nazývají váhy. Při vážení měříme klidovou hmotnost tělesa. Při měření hmotnosti (vážení) se využívá úměrností mezi tíhou tělesa a jeho hmotností, proto hmotnost tělesa stanovíme z měření jeho tíhy.

Vážení je jedno z nejpřesnějších fyzikálních měření. Bez velkých obtíží lze při něm do­sáhnout přesnosti 10^-3 až 10^-4. Nejvyšší relativní přesnost dosahovaná při pracích v Mezinárodním úřadu pro váhy a míry (BIPM) je řádu 10^-9. Uvedená relativní chyba platí pro hmotnost 1kg. U dílčích a násobných hodnot je nejvyšší relativní dosažená přesnost menší (viz. Tab. 2.1.).