Encyklopedie automatizace
A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

zobrazit slovník Zobrazit všechny pojmy


Pojmy
Harmonická analýzaRozklad periodické funkce na jednotlivé harmonické složky (viz Fourierova analýza a frekvenční analýza). Vyrábí se celá řada přístrojů harmonických analyzátorů, které h. a. signálu (většinou v elektrické formě) provedou automaticky a přímo vypočítají koeficienty Fourierova rozkladu.více na Wikipedia: Harmonie analysis
Harmonická linearizaceZákladem metody harmonické rovnováhy a podstatou definice ekvivalentního přenosu nelineárních členů. Ekvivalentní přenos nelineárního členu je odvozen za předpokladu, že při sinusovém vstupním signálu je na výstupu nelineárního členu nesinusový periodický průběh, jehož tvar závisí na průběhu nelineární charakteristiky. K určení přenosu, který je funkcí amplitudy vstupního signálu, bereme pouze první harmonickou složku výstupního signálu. H. l. používáme pro určení stability a k návrhu vhodných korekčních obvodů.
HazardChybný signál v logickém obvodu, který neodpovídá předepsané funkci logického obvodu. Je to nežádoucí logický signál na výstupu některého logického členu, vzniklý vlivem nežádoucích zpoždění při šíření signálu v reálných logických obvodech. H. způsobený nežádoucí současnou časovou změnou vstupních signálů se nazývá souběh. Způsobí-li souběhy chybnou činnost logického obvodu, nazývají se kritické souběhy.více na Wikipedia: Hazard
hmotnost zn. m, M. Základní vlastnost hmoty, vyjadřující její kvantitu (množství hmoty). Je to druhá základní veličina v SI. Dříve používaný název „váha“ není pro svou nejednoznačnost vhodný. Jsou však z něho odvozeny termíny vážení, váhy, závaží apod., jež se nadále používají. Náhradní termín „hmotnění“ namísto vážení nebyl akceptován. Hlavní jednotkou je 1 kilogram (kg). Název této jednotky je odvozen z gramu (g) (1 g = 10-3 kg), který je zde výchozí jednotkou pro tvorbu násobků a dílů. Hmotnost se určuje vážením na vahách. Přitom se nejčastěji využívá tíhových vlastností hmoty, vyplývajících ze zákona její obecné přitažlivosti. Lze též využít setrvačných vlastností hmoty (např. na vahách Schrieverových), jež je možno použít i v beztížném stavu. Hmotnost lze určovat také dynamometry. Metod vážení je celá řada, např. metoda kompenzační, metoda dvojího vážení, metoda substituční, metoda tárovací, metoda transpoziční. Přehled měřidel hmotnosti viz váhy. Jako komparační objekty na vahách slouží závaží, sestavovaná ve vhodné sady závaží např. 1, 1, 2, 5, 10, 10, 20, 50 atd. Primárním mezinárodním etalonem je prototyp kilogramu, uložený v BIPM, doplněný etalony násobků a dílů. Hledá se nová vhodnější definice jednotky hmotnosti
hmotnost měrná veličina, vyjadřující hmotnost objemové jednotky u nehomogenních, pórovitých objektů. Je to vlastně střední hustota příslušného objektu. Jednotkou je 1 kilogram na krychlový metr = 1 kg/m3. Někdy se tímto termínem rozumí prostě hustota
Hookeův zákon viz zákon Hookeův
Hradlo1. Řídicí elektroda tranzistoru řízeného elektrickým polem (FET) a jiných polovodičových součástek. 2. Logický člen, jehož činnost (zpravidla průchodnost) je ovládána řídicím signálem na zvláštním řídicím vstupu. 3. Starší název pro kombinační logický člen
HubJde o zařízení, které může nabývat rozmanitých podob. Přesto plní svoji základní funkci, rozbočování signálu (větvení sítě). Je nazbytným prvkem v sítích s hvězdicovou a stromovou topologií.
Hygrometr vlasovýMěřidlo založené na hygroskopické vlastnosti odtučněného vlasu, který se s přibývající vlhkostí prodlužuje. Změny délky mírně napjatého vlasu se pákovým systémem přenášejí na indikační ručičku ukazující na empirické stupnici. Pro trvalou funkci přístroje je nutné jej pravidelně regenerovat tak, že se na určitou dobu vystaví rosnému bodu. To lze docílit umístěním mezi okny nebo v meteorologických skřínkách v terénu.
hystereze vlastnost obvodu reagovat na stoupající a klesající veličinu v nestejných úrovních