Encyklopedie automatizace
A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

zobrazit slovník Zobrazit všechny pojmy


Pojmy
magnet trvalý (permanentní) těleso z feromagnetického materiálu, které je vlivem zbytkového magnetizmu zdrojem magnetického toku. Místa, z nichž vystupují magnetické siločáry nebo do nich vstupují se nazývají póly, které označujeme jednak jako severní (výstup siločar), jednak jako jižní (vstup siločar). Spojnice pólů tvoří osa magnetu. Zbytkový magnetizmus se dociluje magnetováním. Tyto magnety se používají k vytvoření konstantního magn. pole u mnoha měřicích přístrojů (např. jako brzdící magnety u elektroměrů a relé, jako budící magnety u malých točících strojů, u magnetoelektrických měř. přístrojů aj.). Magnetické pole je u trvalých magnetů vytvořeno údajně proudovými víry jednotlivých atomů jež jsou do jisté míry usměrněny
magnetizace zn. M, vektorová veličina definovaná vztahem M = (B / µ0) – H, kde značí B magnetickou indukci, µ0 permeabilitu vakua a H intenzitu magnetického pole. Jednotkou je 1 ampér na metr = 1 A/m
manometr též tlakoměr, přístroj k měření tlaku.
manometry etalonové patří k nim především manometr pístový, dále etalonový U manometr, mikromanometr hrotový, mikromanometr zvonový, v oblasti nízkých absolutních tlaků Mac-Leodův vakuometr, barometr etalonový rtuťový a některé další tlakoměrné přístroje kapalinové aj.
Mb/sMegabits per second. Jednotka přenosové rychlosti rovna 1 milion bitů za sekundu.
Megahertz (MHz)Jednotka frekvence rovnající se 1 milion cyklů za sekundu.
mechanismus soubor vzájemně pohyblivých částí, pracující podle určitého daného systému
MěničZařízení, které přeměňuje jeden druh energie na druhý. Řiditelný m. umožňuje řízení toku energie vstupním signálem, a pracuje proto jako zesilovač. Podle druhu energie rozeznáváme m. elektromechanické a m. elektrické. M. elektromechanické se provádějí jako točivé. Jsou to v podstatě elektrické stroje, jejichž kotva obsahuje speciální vinutí vyvedené jednak na komutátor, jednak na kroužky, umožňující přeměnu stejnosměrného napětí a proudu na střídavé veličiny nebo naopak. V současnosti se s rozvojem technicky výkonných polovodičových prvků používají více elektrické, statické m. Podle vstupní a výstupní energie rozeznáváme tyto typy m.: 1. Usměrňovače (řízené) 2. Střídáče 3. M. frekvence 4. Přímé m. střídavého proudu 5. Přímé (pulsní) m. stejnosměrného prouduvíce na Wikipedia: Transducer
měření soubor činností, jejichž cílem je stanovit hodnotu veličiny. Tyto činnosti mohou být prováděny automaticky
metoda dynamická na rozdíl od metody statické je měřený objekt v pohybu, nebo je sice klidný, ale působí na něj svým vlivem veličiny (zejména síly) prudce se hodnotově měnící nebo nárazově působící. Např. v mechanice se jedná o zkoušky materiálů rázem, v elektrotechnice o měření magnetického momentu z kyvů magnetky nebo určování parametrů časově proměnné elektrické veličiny
Metoda kompenzačníTéž vyrovnávací, metoda měření použitelná u veličin, které mohou nabývat kladných i záporných hodnot (síla, moment síly, elektrické napětí a další, hlavně vektorové veličiny). Metoda spočívá v tom, že měřenou veličinu kompenzujeme (porovnáváme) jinou veličinou téhož druhu, ale opačného znaménka. Když kompenzujeme jen část měřené veličiny, jde o metodu výchylkovou, kompenzujeme-li veličinu celou, jde o metodu nulovou. Kompenzační metodou je např. vážení, měření elektrického napětí kompenzátorem, měření odporu Wheatstoneovým můstkem a jiné druhy měření.
metoda měření též měřicí metoda, způsob, který používáme ke kvantifikaci fyzikálních a technických veličin. Metody jsou založeny na různých fyzikálních jevech, principech. Tatáž metoda může mít několik variant postupů. Z hlediska definice veličin můžeme rozlišovat metody definiční, někdy nazývané absolutními a metody odvozené (též relativní). Pro každou veličinu existuje jedna metoda definiční a zpravidla více metod odvozených, založených případně na rozličných principech. Několik základních metod má obecný charakter a lze je použít jako výchozích pro různé metody absolutní i odvozené. Jsou to zejména: metoda substituční (nahrazovací), metoda komparační (porovnávací), metoda transpoziční (přemisťovací), případně také metoda zrcátková. Rozšířená je také metoda výchylková (indikace je dána výchylkou ukazovatele), nulová (výchylka je nulová), kombinační (využívající počet kombinační, třeba při vyhodnocování sad závaží), interpolační, extrapolační, koincidenční (kdy indikace „spadá“ do nějaké hodnoty, např. u nonia), podle podmínek měření metoda statická (stacionární) a dynamická (nestacionární), kontaktní (kdy je snímač v dotyku s objektem), bezkontaktní a další. Podle použitého principu hovoříme o metodách mechanických, optických, elektrických, elektronických nebo při podrobnější specifikaci o metodách rychlostních, gravitačních, vnikacích, odporových, kapacitních a mnoho jiných metod
metoda měření nepřímá při ní výstupní veličina měřicího řetězce je jiná než vstupní. K získání hodnoty měřené veličiny je pak zpravidla zapotřebí výpočtu podle závislostních vztahů. Např. měření hustoty denzimetrem se stupnicí v jednotkách hustoty je metoda přímá, určení hustoty ze změřené hmotnosti a objemu je metoda nepřímá
metoda měření přímá metoda, při níž výstupní veličina měřicího řetězce je stejná jako vstupní. Lze přitom použít tabulek k dekódování indikace
metoda statická při ní je měřený objekt v klidu a veličiny, které jej ovlivňují, jsou buď stálé nebo s časem zvolna se měnící. V mechanice jde např. o zkoušky materiálů klidným, nebo zvolna se měnícím zatížením. V elektrotechnice může jít o měření magnetického momentu Gaussovou metodou apod. Viz metoda dynamická
Metoda výchylkováJednak každá metoda, při níž hodnotu měřené veličiny určujeme z výchylky analogového indikačního orgánu, jednak metoda, kdy nedovedeme při porovnávání známé a neznámé veličiny docílit nulové výchylky měřicího přístroje (např. při můstkové metodě) a musíme použít dvojí výchylky (větší a menší než nula) a následně interpolovat.
metr rtuťového sloupce zn. m Hg, praktická jednotka tlakové výšky, používaná oficielně ve zdravotnictví. Hodnota 1 metr sloupce čisté rtuti (hustoty 13,5951•103 kg/m3) za předepsaných podmínek odpovídá 33,322 Pa (přesně). Předepsanými podmínkami se rozumí teplota t = 0 °C, tlak 101 325 Pa a tíhové zrychlení 9,806 65 m/s2. Jeden milimetr rtuťového sloupce je roven 1/760 fyzikální atmosféry, byl nahrazován jednotkou tlaku torr
metrologie (z řec. metron = měřidlo, logos = slovo, řeč) věda o měření (mezinárodně přijatá definice). Zabývá se všemi problémy týkajícími se měření. Jak teoretickými (metrologie teoretická nebo vědecká), tak aplikovanými (metrologie aplikovaná, užitá nebo praktická). Do metrologie patří otázky výzkumného charakteru (metrologie vědecká a experimentální), otázky obecné (metrologie obecná) i problémy speciální (metrologie speciální). Otázky řízení metrologie ve státě řeší metrologie státní a legální a organizování metrologie ve výrobních nebo jiných podnicích metrologie podniková.Význam metrologie zasahuje do všech oblastí národního hospodářství. Bez metrologie nemohou existovat aplikované vědy (fyzika, chemie, ekologie), celá moderní výroba a celé národní hospodářství. Metrologii je možno dělit také do několika obecných oddílů podle toho, co se v nich řeší 1. veličiny a jednotky, 2. metodika měření a zpracování výsledků měření, 3. měřicí prostředky, 4. vlivy lidského činitele, 5. problematika předpisová a právní, 6. základní fyzikální konstanty, 7. technické a materiálové konstanty
MikroprocesorProgramovatelný automat, schopný vykonávat základní aritmetické, logické a řídicí operace. Je to polovodičový integrovaný obvod, vyrobený technologií velké integrace a umístěný zpravidla v jednom pouzdře. Označuje se zkratkou CPU (Central Processor Unit). Samotný m. není schopen činnosti, musí se k němu doplnit paměti, vstupně výstupní jednotky styku, zdroj hodinových impulsů, popř. další tzv. podpůrné obvody. M. spolu s těmito obvody tvoří jednotku zvanou mikroprocesorový systém. Hlavní výhodou těchto systémů je nízká pořizovací cena a možnost optimálního návrhu architektury systému vzhledem k charakteru zpracovávaných úloh.více na Wikipedia: Microprocessor
mikrováhy jsou určeny k vážení velmi malých hmotností, zpravidla menších než 1 g. Mají různé principy, mohou to být jemné rovnoramenné křemenné váhy, vážící ve vakuu nebo váhy torzní. Mohou docilovat přesností až 10-6 g
mincíř též měsíčkové váhy, zařízení pro hrubé měření hmotnosti. V podstatě dynamometr. Původně viz obr. m/97. Funkčně jde o napínání eliptické pružiny. Stupnice je dvojí, hrubá (pro větší hák a kruh) a jemná (pro menší hák a kruh). Nejistota měření asi 2%. Novější provedení (s názvem přezmen).
MinimalizaceZmenšování počtu členů i logických proměnných v boolovských výrazech, které dostaneme při popisu činnosti číslicového zařízení. Existuje mnoho metod m. obvykle se dělí na algebraické a topologické. S m. boolovských výrazů souvisí m. stavů konečného automatu.
ModelUrčitého objektu je širší pojem, zahrnující vlastnosti objektu, a to jak statické, tak dynamické. Realizaci dynamických vlastností m. nazýváme simulátor.
ModelováníČinnost vedoucí k nalezení matematického nebo fyzikálního útvaru, který svými vlastnostmi charakterizuje zkoumaný systém. Experimentování s tímto modelem nazýváme simulace. V automatizační technice pracujeme jednak s matematickými modely, které realizujeme na číslicových počítačích, a jednak s fyzikálními modely, realizovanými nejčastěji pomocí elektronických analogových počítačů.
modul průřezový konstanta průřezu určitého objektu, daná jeho tvarem. 1. modul průřezový v ohybu, zn. Wo, je dán vztahem Wo = Ia/e, kde Ia je kvadratický moment průřezu k ose, e vzdálenost krajního vlákna od této osy. 2. modul průřezový v krutu, zn. Wk , je dán vztahem Wk = Ip/e, kde Ip je polární (kvadratický) moment průřezu k těžišti, e vzdálenost krajního vlákna od těžiště. Jednotku mají oba m3
modul pružnosti v tahu a v tlaku zn. E, veličina vyjadřující (při malých deformacích, v mezích platnosti Hookeova zákona) úměrnost mezi napětím v tahu (resp. v tlaku) ? a poměrným prodloužením (resp. zkrácením) ?. Platí: E = ? / ? . Jednotkou je 1 pascal = 1 Pa (nebo též N/cm2 nebo N/mm2
modul pružnosti ve smykuzn. G, též modul torze nebo Coulombův modul; pružnostní veličina vyjadřující při malých deformacích úměrnost mezi tečným napětím ? a jím způsobeným poměrným posunutím ?. Platí: ? = G. ? , resp. G = ? / ?
ModulationModulace. Proces ovlivnění jednoho signálu (nosného) signálem jiným (modulačním). Cílem je umožnění nebo zjednodušení přenosu modulačního signálu. Modulace probíhá při mnoha operacích: přenos dat v místní počítačové síti přes komunikační adaptéry, komunikace přes modem po telefonní lince, zápis dat na diskové paměti atd.
ModulátorZařízení určené k vytvoření modulovaného signálu.více na Wikipedia: Modulator
můstek v běžném významu zapojení čtyř impedancí, které se vyznačuje dvěma dvojicemi protilehlých uzlů, z nichž jedna dvojice je připojena na zdroj napájecího napětí a druhá se používá ke zjištění stavu vyvážení můstku. Základním uspořádání m. je zobecněný Wheatstoneův m. Ve vyváženém stavu vyhovují úbytky napětí na jednotlivých impedancích podmínce U1 = U3; U2 = U4 a potom platí rovnice Z1Z4 = Z2Z3. Samostatnou skupinu můstků tvoří tzv. transformátorové můstky. Podle druhu napájecího napětí můstky se dělí na stejnosměrné a střídavé. Střídavé můstky se dělí na kmitočtově nezávislé a kmitočtově závislé. Podle režimu práce se rozlišují vyvážené a nevyvážené můstky. Můstky se používají na měření odporů, kapacit, indukčnosti, vzájemných indukčností, impedancí, kmitočtů, zkreslení apod.
Můstek WheatstoneůvV běžném významu zapojení čtyř impedancí, které se vyznačuje dvěma dvojicemi protilehlých uzlů, z nichž jedna dvojice je připojena na zdroj napájecího napětí a druhá se používá ke zjištění stavu vyvážení můstku. Základním uspořádání m. je zobecněný Wheatstoneův m. Ve vyváženém stavu vyhovují úbytky napětí na jednotlivých impedancích podmínce U1 = U3; U2 = U4 a potom platí rovnice Z1Z4 = Z2Z3. Samostatnou skupinu můstků tvoří tzv. transformátorové můstky. Podle druhu napájecího napětí můstky se dělí na stejnosměrné a střídavé. Střídavé můstky se dělí na kmitočtově nezávislé a kmitočtově závislé. Podle režimu práce se rozlišují vyvážené a nevyvážené můstky. Můstky se používají na měření odporů, kapacit, indukčnosti, vzájemných indukčností, impedancí, kmitočtů, zkreslení apod.