Encyklopedie automatizace
A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

zobrazit slovník Zobrazit všechny pojmy


Pojmy
PaketPro lepší organizaci toku dat a pro zvýšení propustnosti jednotlivých tras se zpráva dělí na menší jednotky zvané pakety. Dlouhé informace jsou do paketů rozděleny, krátké na potřebnou délku doplněny.
Pára sytáPára, která je v termodynamické rovnováze se svou kapalnou fází (např.v uzavřené nádobě). Její tlak je určen jen teplotou, nikoli též objemem. Zmenšuje-li se objem při stálé teplotě a tlaku, pára kondenzuje (kapalní). Při zvětšování objemu se kapalná fáze vypařuje, až zbude jen sytá pára. Při dalším zvětšování objemu není již kapalinou nasycena a stává se z ní pára přehřátá.
pascal zn. Pa, odvozená jednotka tlaku v SI (se samostatným názvem). Definice: V nějakém místě je tlak 1 Pa, jestliže v něm na libovolnou rovinnou plochu velikosti 1 m2, působí kolmo rovnoměrně rozložená síla 1 N (newton). Na následující tabulce jsou uvedeny vzájemné převody vybraných jednotek tlaku
Pásmo necitlivostiPásmo, ve kterém se vstupní proměnná členu může měnit, aniž dojde ke změně výstupní proměnné (viz necitlivost).
Pásmo proporcionalityDefinováno u regulátorů P jako takový rozsah vstupní proměnné, který způsobí pohyb akčního členu z jedné krajní polohy do druhé. P. p. je tedy nepřímo úměrné zesílení regulátoru.
Perioda vzorkováníJe část matematiky, která se zabývá náhodnými jevy a procesy. Základním pojmem je pravděpodobnost náhodného jevu. Vyšetřují se náhodné veličiny, jejich rozdělení a charakteristiky těchto rozdělení. Dále se p. p. zabývá náhodnými funkcemi, což jsou náhodné veličiny závisející ještě na dalších parametrech. Důležitá je aplikace p. p. ve statistice, statistické dynamice, teorii hromadné obsluhy, teorii her apod.více na Wikipedia: Calculus of probabilities
permeabilita též absolutní permeabilita, zn. µ, veličina charakterizující magnetické vlastnosti prostředí, která je dána podílem magnetické indukce a intenzity magnetického pole H. Permeabilita nějaké látky µ je dána součinem permeability vakua µ0 a relativní permeability této látky µr: µ = µ0• µr. Jednotkou je 1 henry na metr = 1 H/m
permeabilita relativní zn. µr, podíl permeability nějaké látky (prostředí) µ a permeability vakua µ0. Veličina je bezrozměrová
permeabilita vakua též magnetická konstanta, zn. µ0, základní fyzikální konstanta rovná µ0 = 1,256 637•10-6 H/m (přesně)
permitivita (též angl. absolute permitivity nebo capacivity), zn. ?, materiálová konstanta, charakterizující vlastnosti dielektrika. V izotropním prostředí je konstantou úměrnosti mezi intenzitou elektrického pole E a elektrickou indukcí D. Platí: D = ?•E. Vyskytuje se ve všech vztazích pro síly a energie v elektrickém poli. Permitivita ? je rovna součinu relativní permitivity ?r a permitivity vakua ?0. Platí: ? = ?r• ?0. Jednotkou je 1 farad na metr
permitivita relativní zn. ?r, podíl permitivity nějaké látky (prostředí) ? a permitivity vakua ?0. Veličina je bezrozměrová
permitivita vakua též elektrická konstanta zn. ?0, základní fyzikální konstanta rovná ?0 = 8,854 188•10–12 F/m (přesně)
PLC(Programmable Logic Controler) je číslicové pracující elektronický systém konstruovaný pro použití v průmyslovém prostředí, využívající programovatelnou paměť pro interní ukládání uživatelsky orientovaných instrukcí pro provádění specifických funkcí (logickým, sekvenčních, časovacích, čítacích, komunikačních organizačních) za účelem řízení strojů či procesů, a to prostřednictvím digitálních nebo analogových vstupů a výstupů.
PohonyJsou zařízení, která převádějí signály z ústředních členů regulačního obvodu (členu pro zpracování informace) na výchylku konající požadovanou práci s požadovaným výkonem.
pole elektrické jedna z forem hmoty. Je charakterizováno silou, kterou působí na nehybný elektrický náboj umístěný v tomto poli. Může být vytvořeno nehybnými náboji, elektrickým proudem a změnou magnetického pole. Je charakterizováno intenzitou a elektrickou indukcí
pole elektromagnetické jedna z forem hmoty složená z pole elektrického a z pole magnetického, vzájemně na sobě závislých. Je vírové, má určitou energii, hybnost, setrvačnost a šíří se ve vakuu rychlostí světla
pole magnetické jedna z forem hmoty, charakterizovaná silovým působením na pohybující se elektrické náboje nebo vodiče protékané elektrickým proudem, popř. trvalými magnety (magnetické pole je vytvořeno pohybem elektronů v atomech)
polovodiče látky, které za normální teploty vedou elektrický proud mnohem hůře než vodiče, avšak lépe než izolanty. Jsou to látky, u nichž zakázaný pás (viz pás energie) je poměrně malý (asi 1 eV). Při nízkých teplotách se chovají jako izolanty. Při vyšších teplotách dochází k excitaci elektronů z valenčního do vodivostního pásu, vznikne volný pár elektrondíra a látka se stává vodivou. Vlastní polovodič (též intrinzický polovodič) je krystalická látka bez příměsí, je dokonale čistý a má stejný počet děr a elektronů. Příměsový (nevlastní) polovodič je krystalická látka s malou příměsí. Touto příměsí může být donor (tj. dávající), nebo akceptor (tj. přijímající). Donor (např.P, AS, Sb) je příměsová látka s přebytkem valenčních elektronů proti vlastnímu polovodiči (Si, Ge). Akceptor (např.B, Al, Ba, In) je látka s nedostatkem valenčních elektronů proti vlastnímu polovodiči (Si, Ge). Polovodiče s vodivostí N (též elektronovou, majoritními nosiči nábojů jsou elektrony) jsou polovodiče s donory a s vodivostí P (děrovou vodivostí, díra se chová jako kladný náboj, majoritními nosiči nábojů jsou díry) tvoří polovodiče s akceptory. Podle toho dělíme polovodiče na polovodiče typu N, s pohybem „negativních“ nábojů a polovodiče typů P s pozitivními dutinami. Existují také polovodiče PN, což jsou nehomogenní polovodiče, jejichž jednu část tvoří polovodič typu P a druhou polovodič typu N, přičemž obě části jsou vytvořeny na jednom polovodiči. Kombinací polovodičů PN lze konstruovat různé polovodičové součástky (např. diody, tranzistory, Zenerovy diody apod.)
PoruchaRušivý signál, který působí na regulovaný objekt a způsobuje nežádoucí změny regulované veličiny. Úlohou automatické regulace je kompenzovat vliv p. Obvody, které jsou na poruchu necitlivé, nazýváme invariantní.
Posuvný registrDruh paměti ve tvaru kaskádního obvodu, který pracuje s dvouhodnotovými signály a má schopnost posouvat dvouhodnotovou informaci (0, 1) uloženou v jednotlivých článcích řetězu (kaskádního obvodu), tj. v jednobitových registrech R, tvořených obvykle paměťovými logickými členy. Taktovacími impulsy T lze v těchto jednobitových registrech posouvat informaci vloženou na vstup vždy o jedno místo, aniž by se měnilo jejich vzájemné uspořádání.více na Wikipedia: Shift register
pravidlo Ampérovo pravé ruky týká se směru magnetického pole v určitém místě proudovodiče. Zní takto: Položíme-li pravou ruku na vodič tak, aby prsty ukazovaly směr proudu a dlaň je obrácena k místu pozorování, ukazuje palec směr magnetického pole v tomto místě
prodloužení poměrné zn. ?, poměr změny (zvětšení) délky .l (způsobené silou) a původní (nedeformované) délky l. Platí: ? = Dl/l. Toto prodloužení je podélné, tzn. že deformace má stejný směr jako působící síla. Jedná-li se místo o prodloužení o zkrácení, změní se znaménko ?. Záporným prodloužením je zkrácení. Veličina je bezrozměrová
Programové vybaveníČíslicového počítače je soubor programů a programovacích jazyků sloužící uživateli k práci s počítačem. P. v. moderních počítačů je charakterizováno dokonalými a rozsáhlými operačními systémy, umožňujícími styk mezi jednotlivými částmi výpočetního systému a obsluhou prostřednictvím specializovaných programovacích.
ProtokolProtokol je soubor pravidel, kterými se komunikace mezi účastníky přenosu řídí, t.j. jak lze zahájit přenos, jak ho provést a jak ho ukončit.
PřekmitJev, který nastává u dynamických systémů s kmitavým průběhem přechodného děje. Je to překročení ustálené hodnoty v průběhu přechodného děje. Důležitým hodnotícím parametrem dynamických vlastností systému je maximální p.více na Wikipedia: Overshoot
PřenosPoměr obrazů výstupní a vstupní proměnné při nulových počátečních podmínkách. Jde-li o p. spojitě pracujícího systému, jsou to Laplaceovy (nebo Fourierovy) obrazy, jde-li o p. diskrétního systému, jsou to z-obrazy.
PřerušeníPojem označující dočasné zastavení právě probíhajícího programu (sekvence instrukcí), vyvolané signálem p., přicházejícím do procesoru po tzv. kanálu p. Po signálu p. se dokončí právě prováděná instrukce, avšak místo následující instrukce se provede skok na předem stanovenou adresu instrukční paměti a program pokračuje sekvencí instrukcí, určenou k zajištění funkce zařízení (zpravidla periferního), které si tímto způsobem vyžádalo spolupráci procesoru. Používání signálu p. je účelné tam, kde je procesor velmi rychlý ve srovnání s periferním zařízením (např. vstupním a výstupním), a tam, kde signál p. představuje závažnou provozní informaci — např. poruchu napájení číslicového počítače. Při tomto druhu p. lze využít energie filtračních členů napájecího zařízení k uvedení počítače do klidového stavu a k uložení informací do feritové paměti. Signálům p. z více míst se podle důležitosti přidělují tzv. úrovně priorit, signály na téže úrovni pak obvykle vytvářejí fronty.více na Wikipedia: Interruption
PřesnostPřesnost měření je vlastnost dávat takové výsledky příslušných měřicích operací, které jsou co nejblíže pravé (skutečné) hodnotě vyšetřované veličiny. Terminologická norma připouští, je-li to žádoucí, používat také variantní název exaktnost.
Převodník A/ČZařízení, které převádí analogovou veličinu na číslicový kód. Princip činnosti závisí na druhu analogové veličiny a na požadovaných vlastnostech převodu. Nejčastěji se jako převáděné veličiny vyskytují stejnosměrné napětí, proud nebo odpor a mechanické posunutí (natočení). K převodu stejnosměrného napětí se používají dva principy: a) integrační, b) kompenzační.
Převodník Č/AZařízení, které podle číslicového kódu vytváří fyzikální veličinu odpovídající velikosti.
přístroj měřicí analogový měřicí přístroj, ve kterém výstup nebo zobrazení (na displeji) je spojitou funkcí měřené veličiny nebo vstupního signálu. Tento termín se vztahuje výhradně na způsob presentace výstupu nebo zobrazení. Nemá vztah k principu činnosti přístroje
přístroj měřicí digitální (z lat. digitus = prst, palec) měřicí přístroj, který poskytuje digitalizovaný výstup nebo zobrazení na displeji. Tento termín se vztahuje na způsob presentace výstupu nebo zobrazení. Nemá vztah k principu činnosti přístroje
přístroj měřicí magnetoelektrický též přístroj s otočnou cívkou, přístroj Deprezův, přístroj Deprezův-d´Arsonvalův, elektr. měřicí přístroj, u něhož otočná část měřicího ústrojí je cívka C otáčející se ve vzduchové mezeře magnetického obvodu MO s permanentním magnetem M. Výchylka ukazovatele je úměrná proudu, protékajícímu cívkou. Proud se k cívce přivádí spirálovými pružinkami vyvozujícími současně direkční moment. Přístroj tohoto typu je vhodný pro měření ss proudu a ss napětí. K měření střídavého proudu a napětí lze použít tento systém s měřicím usměrňovačem nebo termoelektrickým měničem
Psychrometrpřístroj na měření relativní vlhkosti založený na měření teploty dvěma skleněnými teploměry, jedním suchým, měřicím teplotu okolního prostředí a druhým ovlhčeným, na jehož jímce je nasazen mušelínový obal (punčoška) zasahující svým spodním koncem do nádobky s vodou. Z rozdílu obou teplotních údajů, tzv. psychrometrického rozdílu Dt = t1 - t2 lze vypočítat relativní vlhkost vzduchu j(%) ze vzorce j(%) = (100/p1) (p2•A•pa•Dt), kde značí pa okamžitý barometrický tlak, p1 a p2 tlak nasycených vodních par při teplotách t1 a t2. A je psychrometrická konstanta, závislá na rychlosti v vzduchu proudícího kolem teploměrných jímek. Konstanta A se určuje empiricky.